Krizovky - Vyhoření

Když už je toho moc, někdy nezbývá než jen být. Bez výkonu. Bez úsměvu. Bez sil. Vyhoření je zvláštní druh ticha. Není to jen únava – je to ztráta barvy. Chuť na život se vytrácí po malých doušcích. A ty pořád doufáš, že to zítra přejde.

Tyhle kartičky nejsou o řešení. Nechtějí tě zvedat. Nechtějí tě měnit. Jen tě na chvíli obejmou tam, kde právě jsi. V klidu. V bolesti. V tom, co nejde vysvětlit.

Jeden den – jedno pohlazení.

Třicet malých zpráv. Každá jiná, každá pomalá. Nemusíš s nimi nic dělat. Jen je nechat u sebe. 

A jednoho dne zjistíš, že svět má zas barvu. Ne protože se vrátil do starých kolejí – ale protože jsi se naučil/⁠a plavat jinak.