IC aneb jak ho vnímám já

IC není planeta, ale bod ležící přesně naproti MC. Ukazuje tvoje kořeny, domov, zázemí a tu nejvíc soukromou část tebe, kterou okolní svět často vůbec nevidí. I jemu dávám vlastní tvář a osobnost, protože přes ni se mi mnohem líp vysvětluje, odkud uvnitř čerpáš pocit bezpečí a kam se potřebuješ vracet.

Já osobně vnímám IC jako zralou ženu, která dobře zná svoje kořeny a ví, co znamená o ně opravdu pečovat. Působí na mě klidně a bezpečně, jako někdo, kdo rozumí tomu, odkud pocházíš a co všechno si ze svého zázemí neseš dál životem. Není to pro mě jen domov jako místo, ale hluboký pocit, kam patříš, co je ti důvěrně známé a kam se vnitřně vracíš. Chápe péči, blízkost a rodinné vazby, ale zároveň ví, že pečovat neznamená držet všechno za každou cenu pohromadě. Někdy je potřeba něco chránit a vyživovat, jindy naopak nechat věci být a nepřebírat za ně odpovědnost. IC podle mě ukazuje tvoje nejhlubší zázemí, rodinné kořeny a všechno, z čeho uvnitř vyrůstáš. Je to velmi soukromá část tebe, kterou okolní svět nemusí vůbec znát. Pro mě je to zkrátka místo, kde začíná tvoje vlastní představa domova, bezpečí a toho, kam skutečně patříš.

IC mi připomíná Hestii — bohyni domova a domácího krbu. Její síla není okázalá, nepotřebuje být vidět ani stát uprostřed dění. Sedí mi k IC právě tím, že představuje bezpečný střed, zázemí a místo, ke kterému se můžeš vracet, když všechno ostatní kolem na chvíli odložíš.