Když otec zapomene synovi předat korunu…

Někde uvnitř zůstává pocit prázdnoty a něčeho co nejde jednoduše pojmenovat. Pocit, že je tam někde v hloubi srdci nepřijetí a očekáváné uznání. 

Rituál otcovského uznání se někde v historii ztratil. Otec většinou říkával - ano synu teď si připraven na život. Jakoby roztrhl pouto a syn mohl roztáhnout křídla. Bohužel dnes se děje jen zřídka a muži (byť už jsou dospělý) slýchají kritiku, hodnocení a místo jsem na tebe pyšný.. ticho. Syn zůstává klukem. Stále čeká na větu jsi dost. 

Muž v tomto případě chce dokázat, že je muž přes výkon, ženy, různé závislosti, tvrdost. Uvnitř to ale bolí. Pro vás, co jste korunu nedostali, nezoufejte. Jste dost, jste silnější než si myslíte. Vaše cesta je tišší ale o to hlubší. Koruna není gesto, je rozhodnutí a to lze udělat kdykoliv, klidně i teď hned.