Psychické schopnosti aneb rouška ezobyznysu(máme je všichni, jen jsme na ně zapomněli)

Tak jsem se rozhodla, že zasejc něco napíši.O ezobyznysu se dneska rozepisovat nebudu. Každý má právo na svůj názor. Ale jedno mi došlo už dávno – je to slušná ego past. Čím víc "vyšší já", tím někdy méně obyčejné lidskosti.A čím víc světla, tím větší stín, ikdyž se to nezdá, je to tak.

Psychické schopnosti ale nejsou výsada. Jsou přirozenost. Nemusíme být osvícení, certifikovaní, ani zasvěcení. Nemusíme projít třemi kruhy světelných mistrů, abychom mohli cítit, co je pravda.Máme je v sobě. Všichni.Intuici. Vhled. Cítění mezi slovy. Záchvěv, který nám říká: "Tady ne."Jen jsme to přehlušili.Výchovou. Strachem. Výkonem. Nálepkami.Nebo tím, že jsme uvěřili, že "tohle já přece nemůžu mít."Ale to není pravda.

Psychické schopnosti nejsou show. Nejsou lístek do vyšších sfér.Jsou to vlákna spojení mezi tebou a tím, co je skutečné.A někdy jsou jemné. Jindy bolavé. Ale vždycky tvoje.Každý z nás vnímá jinak: • někdo přes tělo • někdo ve snech • někdo skrze druhé • někdo skrze slova, která k němu "jen tak" přijdou.Nemusíme být výjimeční. Jen pravdiví. Hlavně buďme svý, ikdyž ostatní nesouhlasí, každý má svou cestu k moudrosti a pochopení. Kdybychom si dovolili věřit tomu, co cítíme, možná bychom konečně přestali hledat někoho, kdo nám to potvrdí.